REVMATICKÉ bolesti kloubů

Revmatoidní artritida

Revmatoidní artritida patří mezi nejčastější revmatická onemocnění (revma). Základní příčina tkví v porušeném imunitním systému. Ten reaguje proti tkáním vlastního těla a poškozuje je, vyvolává v nich chronicky probíhající zánět. Imunitní systém se chová ke strukturám vlastního těla, jako by byla cizí.

Revmatoidní artritida obecně je dlouhodobé, postupující onemocnění a často provázené bolestí. Toto onemocnění člověka postupně omezuje v pohybu a brání mu vykonávat běžné každodenní aktivity a žít samostatný a nezávislý život. Projevuje se jako otok, horkost, citlivost na dotek, bolestivost a snížená funkčnost. Zánět po nějaké době vyústí v destrukci a deformaci kloubu. Ve svých těžkých formách může dojít k invalidizaci.

Přestože pro revmatoidní artritidu je nejtypičtější onemocnění kloubů, může nemoc postihnout také kterýkoli jiný orgán v těle, například plíce, srdce nebo oči. Z kloubů jsou nejčastěji postižena zápěstí a drobné klouby na rukou a na nohou, ale může postihnout prakticky každý kloub v těle.

Artróza

Artróza je často nazývána lidově „revma“, jedná se však o nejčastější kloubní onemocnění postihující generaci padesátiletých (až 80 % obyvatelstva) a s přibývajícím věkem její nárůst stoupá. První artrotické změny se mohou vyskytnout již kolem dvacátého roku života. Artróza má často progresivní charakter, vede k rychlému poklesu funkčních schopností, snížené pohyblivosti, zhoršené kvalitě života a finálně si často vyžádá operační řešení totální náhradou kloubu. Nejčastěji postihuje klouby kyčelní, kolenní, ramenní, klouby páteře a drobné klouby rukou.

Na začátku onemocnění se zpravidla objevuje nespecifická bolest kloubů zejména při zvýšené námaze, protože se zvyšuje tření kloubních ploch a snižuje se funkce tlumení nárazů chrupavkou. Často se objevuje pohybová ztuhlost, kdy se klouby nejdříve „rozehřívají“. Při zánětlivé iritaci se často nachází kloubní otok, který může být způsoben výpotkem nebo zbujelou synoviální membránou. Pokud je produkce této tekutiny nadměrná, může dojít k otoku kloubů. Pohyb je pak možný, ale je omezený a zpravidla bolestivý.

Artróza nebo správně odborně osteoartrosa (OA) má typické klinické příznaky: omezení kloubní hybnosti, bolest, zejména při druhotném postižení měkkých tkání a deformace a zhrubění kloubu.